Ve čtvrtek 3. 8. 2017 se Česká národní banka odhodlala k první změně úrokových sazeb po téměř pěti letech, když zvýšila základní dvoutýdenní reposazbu z „technické nuly“ 0,05 % na 0,25 %. V dnešním článku se podíváme na to, jaký bude mít tato změna vliv na finanční aktiva.
Ekonomice se daří, ČNB utahuje kohoutek půjčkám
Jde o změnu, která bude mít během následujících týdnů jen malý vliv na úrokové sazby v bankách, případně na změny cen finančních aktiv. ČNB však potvrdila stávající slušnou kondici ekonomiky, když zvýšila odhad růstu ekonomiky pro rok 2017 i 2018.
Pokud se tedy bude ekonomice i nadále dařit a vydrží stávající silná poptávka domácností, je pravděpodobné, že se míra inflace udrží kolem hranice dvou procent, tedy bude nadále splňovat inflační cíl centrální banky.
- V praxi to znamená, že ČNB tak bude moci pokračovat v postupném utahování své měnové politiky a v růstu úrokových sazeb na „standardní úroveň“.
Bude se reposazba dále zvyšovat?
„Standardní úroveň“ lze obtížně specifikovat, ale pokud vyloučíme extrémy devadesátých let s dvoucifernou sazbou a také poslední pět let s „nulovou“ sazbou, můžeme se opřít o období let 2002–2010.
V těchto letech se základní dvoutýdenní reposazba pohybovala na úrovni 1–4 %, nejčastěji však v úzkém rozpětí 2–3 %. Současně i průměrná roční míra inflace byla v tomto období na úrovni 1–3 %, v hranicích stávajícího inflačního cíle. Výjimkou byly jen roky 2003 a 2008.
Z těchto údajů bychom mohli odvodit, že v případě zachování současných ekonomických podmínek by mohla centrální banka během následujících dvou let zvýšit postupně reposazbu na již zmíněnou úroveň 2–3 %.
Jaké budou dopady růstu sazeb na finanční aktiva?
Pochopitelně banky jako první začnou se zvyšováním úroků u bankovních úvěrů, což se již aktuálně děje vzhledem k růstu mezibankovních sazeb.
Následně by měly banky začít zvyšovat i úrokové sazby z klientských vkladů, a pokud se nezmění stav ekonomiky, mohli bychom se příští rok u některých bankovních ústavů znovu dočkat takového zhodnocení vkladů, které alespoň pokryje míru inflace, tedy zhodnocení nad 2 % p. a.
Zvažujete investici do dluhopisů? Počkejte si na nové
U dluhopisů lze očekávat postupný odklon investorů od takových, jejichž výnosnost do splatnosti je už na hraně únosnosti nebo i za ní. Především se jedná o státní dluhopisy, které nejen že nepokrývají aktuální míru inflace a dochází u nich k reálnému znehodnocení, ale jejich tržní ceny jsou natolik vysoké, že lze očekávat jejich prudký pokles. U dluhopisů s delší splatností může být takový pokles i o 5–10 % během pouhého roku. A to je u konzervativního typu aktiv poměrně významný zásah.
U podnikových dluhopisů s delší splatností můžeme očekávat také pokles ceny. Investoři by tak měli aktuálně zvažovat, zdali pro ně nebude vhodnější variantou odprodat část dluhopisového portfolia a finance neinvestovat spíše do některé z nově vydávaných emisí dluhopisů.
- Počátek zvyšování úrokových sazeb a především stávající očekávání jejich dalšího růstu budou muset u nových dluhopisů emitenti reflektovat a nově vydávané dluhopisy by tak měly být na trh umísťovány již s vyšším kupónovým výnosem, a to alespoň o 1 % p. a.
Upozornit musíme i na dluhopisové fondy, pro které platí podobná predikce jako pro dluhopisy. Týká se to však především dluhopisových fondů zaměřených převážně na česká dluhová aktiva s delší splatností aktiv v portfoliu.
Od českých akcií zázraky nečekejte
U akciových investic do českých podniků bychom se neměli v nejbližší době dočkat nějakého razantního poklesu jako důsledek zvyšování sazeb, pokud tedy nebude při zvyšování sazeb ČNB příliš agresivní.
Dá se však předpokládat, že s výhledem dvou let, při naplnění postupného růstu sazeb a při zachování stávající výplaty dividend, nebudou již typicky dividendové tituly jako například Philip Morris ČR, ČEZ či Moneta tak výnosově atraktivní a jejich cena tak může v horizontu dvou let postupně klesnout i o 10–20 procent proti současným hodnotám.
- Výkonnostně od akciového trhu v ČR nelze čekat žádné zázraky, naopak by se investoři měli zamyslet nad snížením podílu českých akcií ve svém portfoliu, včetně akciových fondů s významným podílem v českých akcií.
Jak na tom budou nemovitosti?
O nemovitostním trhu je už delší dobu slyšet zásluhou zásahů centrální banky a obav z přehřátí tohoto trhu. Spousta investorů směřuje své volné finance do nemovitostí s tím, že budou z nájmu bytů či rodinných domů hradit své hypotéky, nicméně budoucí růst sazeb by plány investorů mohl zhatit.
Kroky centrální banky, tedy růst sazeb a již uskutečněné omezení na hypotečním trhu by měly růst cen nemovitostí minimálně zpomalit a pokračující růst ekonomiky tento trh snad znovu stabilizovat. Reálné výnosy nájmů však budou v následujících letech porovnání s jinými aktivy již nižší.
Nemovitostní trh má však výhodu v tom, že obvykle jde o investice dlouhodobé. V případě, že by investor sledoval tak jako u finančních aktiv především reálný výnos, byl by nucen tento typ aktiv vyměnit za jiný nebo jeho podíl v investičním portfoliu snížit.
U komerčních, případně průmyslových nemovitostí je výnos z nájmů výrazněji vyšší a současně jsou obvykle smluvní nájmy doplněny o inflační doložky. Díky tomu by neměl být dopad zvýšených sazeb na výnosnost těchto aktiv tak významný jako u nemovitostí určených k bydlení. I zde by však měl přijít určitý útlum zájmu konzervativních investorů, snížení podílu v portfoliích a naopak návrat k aktivům, které byly v posledních letech v portfoliu snižovány, tedy dluhopisům.
–
Uvažujete o investici a nejste si jistí tím, co se vám aktuálně vyplatí? Trendy v ekonomice sledujeme za vás a poradíme vám, jak vybrat bezpečnou investici z ohledem na současný a předpokládaný vývoj trhu. Obraťte se na nás.